Rozhovor s Komenským 

Přečtěte si, jak jsem si s Janem Amosem povídala o didaktice a o matematice. Možná si spolu se mnou povzdechnete: Proč ani dnes nerespektujeme jeho myšlenky a doporučení? 

Zdroj: KUPČÁKOVÁ,M. Imaginární rozhovor Marie Kupčákové s Janem Amosem Komenským. In časopis Průvodce společným vzděláváním, listopad/2021. Nakladatelství FORUM, s. r. o.

Spojovací texty v imaginárním rozhovoru jsou kurzívou. Komenského doslovné citáty jsou obyčejným fontem a byly čerpány ze zdrojů VV, VN a DV, uvádím vždy i čísla stránek.

[VV]   KOMENSKÝ, J. A. Vševýchova. Státní nakladatelství. Praha 1948. Přeložil J. Hendrich.

[VN]   KOMENSKÝ, J. A. Všenáprava. Orbis. Praha 1950. Přeložil J. Hendrich.

[DV]   KOMENSKÝ, J. A. Didaktika veliká. Dědictví Komenského. Praha 1905. Přeložil A. Krejčí.

M.K. = Kupčáková, J.A.K. = Komenský

.....................................................................................................................................................................................................

M.K.: VÁŽENÝ PANE JANE AMOSI, MOHLA BYCH VÁM, JAKO ČESKÁ UČITELKA MATEMATIKY, POLOŽIT PÁR OTÁZEK? 

J.A.K.: Bude mi potěšením, neboť Čechy mi vždy ležely na srdci. 

V Navržení krátkém o obnovení škol v Království českém jsem vyjádřil přání, aby všechna mládež našeho národu, bohatá i chudá, obojího pohlaví, učena byla netoliko čísti a psáti, ale také znáti všelijaké božské i lidské věci. [DV/305] 

Copak vás dnes, po 350 letech, v Čechách trápí?

M.K.: MĚ OSOBNĚ DVĚ MOŽNÁ NEPODSTATNÉ VĚCI. PŘEDNĚ POČTY HODIN.

J.A.K.: To vůbec není nepodstatná věc. V době před mojí Didaktikou bylo pro mladé trápením, když měli každý den šest, sedm, osm hodin veřejné školy a ještě k tomu několik soukromých. A často jsme viděli, že k tomu byli zasypáváni diktáty, vypracováním cvičení, učením se zpaměti až do omrzení, ba až k šílenství. [DV/160] 

Nelze trpět, aby nějaká škola byla robotárnou nebo duševní rasovnou. [VN/213] Tak tomu snad ve XXI. století už není. Kdyby snad ano, pak opakuji: 

Nechť jsou veřejnému vzdělávání věnovány denně pouze čtyři hodiny: dvě dopoledne, dvě odpoledne. Ostatní lze s prospěchem užíti k domácím pracím nebo k nějakému zotavení. [DV/326]

A vaše druhá věc?

M.K.: VÁHA ŠKOLNÍ BRAŠNY. SEDMILETÝ ŽÁK TOTIŽ DNES NESE NA ZÁDECH DO ŠKOLY 4,5 KG, TŘINÁCTILETÝ 7,5 KG.

J.A.K.: To je přece nemyslitelné. 

Školské knížky mají být nečetné a stručné, počtem a tloušťkou neodstrašující, nepostrádající ničeho potřebného, nezatížené žádnými zbytečnostmi. Velikou spoustou řečí nacpávati hlavy není k žádné potřebě. Lepší v měšci jeden peníz zlatý nežli sto olověných. [DV/219] 

Už Seneka si posteskl: Potřebné neznáme, poněvadž jsme se naučili nepotřebnému. [VV/86-87]

M.K.: SNAD VAŠE NÁZORY NĚKDO V ČECHÁCH VYSLYŠÍ. PANE UČITELI, JE VE VAŠEM ROZSÁHLÉM DÍLE TAKÉ ZMÍNKA O MATEMATICE?

J.A.K.: Samozřejmě, několikrát. Obory matematické doporučujeme vykládati mládeži hned od začátku. [VV/163] 

Matematika je základem všeho. Aritmetika, geometrie a statika musí být probírány na všech obecných školách. Bez znalosti čísel, měr a vah není možno zpytovat tajemství světa. Tyto tři obory jsou prostě pro všechny lidi k jejich rozumovému životu nezbytné. Jsou brusem rozumu, klíčem moudrosti a nejčestnějším zaměstnáním. [VV/179]

M.K.: VEŘEJNOST NÁM OBČAS VYČÍTÁ, ŽE JE ŠKOLNÍ MATEMATIKA TĚŽKÁ ...

J.A.K.: Ale ne. Hoši jsou velmi chápaví pro tyto obory. Ty, pokud se dobře vyučují, nepřesahují chápavost mladých, neboť je při nich možno též kreslit a názorně ukazovat. Dej hochu do ruky pravítko, kružítko, váhu, znaky čísel, měr a vah - a budeš koukat! [VV/163]

M.K.: ...A ŽE ŽÁKY UČÍME TO, CO NENÍ V DOSPĚLOSTI POTŘEBA.

J.A.K.: Vězte, že studium matematiky, tedy ony věci, které se obírají čísly a velikostmi a spočívají více na smyslech (proto jsou snazší a spolehlivější), upevňují představivost a připravují nás i k jinému, vzdálenějšímu cíli. [DV/336] 

Matematické obory nevšedně povzbuzují a bystří naši chápavost všeho ostatního. I staří filozofové začínali svá studia těmito obory. Odtud také název matematika, tj. učení prvního řádu. [VV/163]

M.K.: PANE UČITELI, A CO MATEMATICKÁ TERMINOLOGIE? MÁME BÝT PŘÍSNÍ NA MALÉHO ŽÁKA, KDYŽ TŘEBA ŘEKNE "KOLEČKO" MÍSTO "KRUH"?

J.A.K.: Ale kdež. Vzdělanci ať si podrží svoje, my se chceme postarat o nevzdělané, totiž abychom nemluvili cizími ústy a cizozemským jazykem. [DV/326]

M.K.: ČASTO JE CITOVÁN VÁŠ VÝROK "BUDIŽ UČITELŮM ZLATÝM PRAVIDLEM, ABY VŠE BYLO PŘEDVÁDĚNO SMYSLŮM, KOLIKA MOŽNO". [DV/219]

J.A.K.: Ano. Začátek poznání se vždy musí díti od smyslů. Neboť nic není v mysli, co by nebylo napřed ve smyslech. [DV/230] 

Vykládat něco malým dětem je nesnadné, zato je snadné jim předvádět přímo věci, ty ukazovat a pojmenovat. Takto si zvyknou opírat se ve všem o svůj vlastní úsudek. [VV/152]

M.K.: VE SVÉM DÍLE ZMIŇUJETE I CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.

J.A.K.: Samozřejmě. Podstatou dlouhověkosti je nežít v zahálce, nýbrž stále být v horlivé práci. [VV/236] 

Celý život je škola. Tedy také jeho střední část, ba tato část hlavně, neboť předešlé věkové stupně a školy byly toliko stupně na cestě sem. Pojďte tedy, mladí mužové vyšlí ze škol, a učte se býti plavci už přímo na moři života a životních úkolů! [VV/214]

M.K.: DOVOLTE MI PROSÍM JEŠTĚ OTÁZKU K VAŠÍ DIDAKTICE: JAKO PRVNÍ JSTE POUŽIL, JAK ŘÍKÁTE, "PLNOU METODU". CO TÍM MÁME ROZUMĚT?

J.A.K.: Plnou metodou rozumím ustavičné spojování analýzy, syntézy a tzv. "synkrise". Analýza je rozebírání celku v jeho části, což je první a nejhlubší základ každého poznání. Toto rozebírání nemůže být jakékoliv, ale přesné. Syntéza je pak sestavení částí v celek. Jsou-li částice uvedeny v náležitý řád a spolu spojeny, hned ukáží svůj užitek. A "synkrise" (jak říkám já) je náležité srovnání (porovnání) částí s částmi a celků s celky. Neboť rozumět věcem jednotlivě je cosi zlomkovitého, ale rozumět souladu věcí a společným vztahům mezi vším, to je teprve něco, co vnáší v mysl jasné a po všem se rozlévající světlo. [VV/107]

M.K.: DĚKUJI VÁM ZA VYSVĚTLENÍ. SROVNÁVACÍ METODĚ TEDY ODPOVÍDÁ I PRÁCE SE STAVEBNICÍ, TŘEBA S OBLÍBENOU MAGFORMERS? MYSLÍM, ŽE TA NAPLŇUJE VAŠE ZNÁMÉ HESLO "ŠKOLA HROU!" BEZE ZBYTKU...

J.A.K.: Do jisté míry máte pravdu, ale takto zjednodušeně jsem ono heslo nemyslel. Své didaktice jsem vetknul trojí cíl: univerzálnost, jednoduchost a dobrovolnost. Aby se učili všichni všemu a všestranně, lahodně a příjemně, takřka hrou, takže by se celému úkonu lidské výchovy mohlo dáti jméno Škola hrou. [VV/104] 

Přitom učit všestranně znamená učit tak, abys také naučil. To se děje ustavičnou souběžností trojího jsoucna, tj. cvičením mysli, řeči a ruky. [VV/106]

Tajemství své metody spatřuji právě v tom, že žák spolu s věcmi poznává i jejich názvy, že je vyslovuje, vztahy slovně (třeba polohlasem) formuluje. Tedy ani práce se stavebnicí Magformers by neměla být jen "tichou geometrií". Je dobře, že NÁZORNÉ, OBRÁZKOVÉ české výukové karty k této stavebnici obsahují i odborná názvosloví.

M.K.: PANE UČITELI JANE AMOSI KOMENSKÝ, MOC VÁM DĚKUJEME ZA VAŠE MOUDRÁ SLOVA I ZA CELÉ VAŠE NESMRTELNÉ DÍLO.

Zpět na články.